Nevěra

・ Nevěra ・

Umí brát i dávat.

Jedno z nejvíce ožehavých témat poradny se týkalo otázky věrnosti, nevěry a jak dále se vztahem naložit.

Ze všech těch desítek, ba skoro stovek příběhů, co mi behěm 24 hodin prošly v instastories rukama, musím nejprve vznést velký obdiv těm ženám, které dokázaly nevěru nejen odpustit, ale dokonce transformovat vztah do mnohem silnějšího svazku.

Další obdiv patří i těm z vás, které jste se ocitly za různých okolností na druhé straně a byly jste to tak VY, které jste podvedly svého partnera, ale jen jednou a uvědomily jste si tak, že tohle není cesta, kterou chcete v životě jít.

Další důležitou částí, která jde ruku v ruce s nevěrou je – bolest, pocit zrady, ztráta důvěry ve vztahy obecně a celkové trauma. Prosím, nelečte si traumata tohoto druhu novým vztahem. Nové vztahy mají začínat s čistým štítem a nejsou náplastí na bolístky vztahů minulých. Stavějte na pevných základech.

Po traumatu si dovolte zaměřit se samy na sebe, buďte sobecké a milujte hlavně sebe dokud se (sebe)láskou nenaplníte až po okraj. Pak máte dostatek lásky pro ostatní. ♡

・ Startovní zpráva ・

Kterou celá diskuze v instastories začala…

“Ahoj, měla bych prosbu. Vím, že to do tvého tématu nepatří, ale začali jsme doma řešit problémy docela pozdě, až se to zvrhlo v to, že mě přítel podvedl. Ale bylo to bez citů, bez všeho. Jen bych chtěla znát názor ostatních holek, zda-li dokážou odpustit a dá se to zvládnout i takhle.

Vím, že jsem na tom na vině já, jelikož jsem moc nechtěla sexuální život.

I když teď vím, že mě nikdy do ničeho netlačil a šel na mě pomalu. Tak jsem se chtěla zeptat, jestli by ti nevadilo se zeptat i ostatních holek, abych slyšela názor, zda-li se to dá zvládnout. Já v sobě cítím, že to nechci zahodit a že to chci zkusit a musím na sobě zapracovat.”

Reakce: Vaše reakce a příběhy jsem rozdělila do několika podkategorií:

➣ On podvedl ji

➣ Ona podvedla jeho

➣ Nevěra na obou stranách

➣ Ostatní

・ On podvedl ji・

Devět a půl roku jsem byla s klukem, který pro mě byl vše. Také jsem měla problém se sexem (bolel mě). Ale jinak se měl jak prase v žitě.:) Celých 9 let si vypisoval s jinýma (prý jen flirt). Sprostě mi v hádce nadával a opilosti i nějaké menší agresivní věci. Po 9 letech při vycestování do USA mi při poslední “krávě” přetekly nervy a odjela jsem z USA úplně sama domů a nechala ho tam. Sice doma depka, ale tááák se mi ulevilo. Nikdy neodpouštět! Doma jsem se dozvěděla, že mě několikrát i podvedl. Teď mám nového přítele a i přesto, že spolu opravdu málo (3x měsíčně) spíme by mě v životě nenadával a nepodvedl. Říká, že počká, až si zdravotní problémy vyřeším. A i kdyby sex byl tak málo, pořád se mnou bude a radši si vyhoní.:) Nikdy neodpouštět – udělá to znovu. Radši najít toho pravého. A teď jsem 100x silnější a samostatná, už nečekám na chlapa, ale mám v sobě sebevědomí a úctu k sobě (předtím jsem na něj doma čekala jak puťka a visela na něm).

❦

Ahoj, myslím si, že nejsou univerzální rady. Já jsem taky byla podvedena jednorázově, ale zároveň jsem v tomhle období byla rok v kontaktu s jedním mužem. Fyzicky jsme se nesblížili, ale cítila jsem to jako větší zranění vztahu, než ten podvod. Odpouštěla jsem dlouho. Rok jsme se z toho dostávali, ale strašně nás to posunulo. Jsme spolu 7 let a je to teď nejhezčí, nejpravdivější období, co jsme zatím zažili. Já si myslím, že pokud je vzájemně zájem jít spolu dál, vykomunikovat to všechno, co se stalo, mluvit průběžně o nepříjemných věcech, pocitech, touhách, cestách, prostě o všem, tak to může mít hodně pozitivní vliv na vývoj vztahu. Když se to povede, tak je to boží jízda! A hlavně, jestli slečna srdcem chce, tak bych se tím řídila.

❦

Ahoj, úplně nevím, jestli se to považuje za nevěru, ale kdo ví. S přítelem se nějak extra nehádáme. Spíme spolu a i přesto, když jsem byla na dovolené s kamarádkou, mi přišla zpráva od nějaké cizí frajerky, že ten můj u ní strávil noc. Ale že prý nic nebylo, protože ona mu to prý nedovolila. On by mi to samozřejmě nikdy neřekl a když jsem to na něj vybalila tvrdil, že si nic nepamatuje. Ta holka byla holka, se kterou měl něco přede mnou. A jak píše slečna, taky jsem to nechtěla a nechci zahodit. Ale teď je to nejvíc o mně, o mých myšlenkách, o tom, jak se s tím poperu. Protože on už nemá moc co změnit. A slečně držím palce, protože vím, jak je tohle náročné.

❦

Mám přítele skoro 2 roky a první necelý rok mě podváděl. S tou slečnou nespal, ale scházel se s ní. Šel s ní do kina, tančit, na procházku. V podstatě věci, na které jsem já v té době neměla čas. Měla jsem velké starosti v rodině. S rodiči jsem se starala o prarodiče, kteří na tom nebyli zdravotně dobře a zaměstnávalo nás to všechny. A on si se mnou chtěl povídat o mojí škole, o kultuře a já byla ráda, že zvládám existovat. Podporoval mě, ale zároveň si nechal zvedat ego někde jinde. Poznala jsem to, že má jinou, ale přiznal se k tomu až po pár týdnech. Nikdy jsme se nerozešli, hodně se změnil a snaží se. Teď opravdu vidím, že mě má rád a udělal by pro mě cokoliv. aLe i ták já někdy pochybuju. Vyčítám mu to a nadávám, ale od začátku jsem měla pocit, že to nechci vzdát. Myslím si, že nevěra překonat jde, ale je to sakra těžké a je to na hodně dlouho. Musí spolu ti dva hodně mluvit, a to o všem.

❦

Zažila jsem osmiletý vztah, kde byla nevěra a ne jednou. Poprvé jsem mu odpustila. Řekla si “jsme mladí a nerozvážní”. Druhá nevěra vznikla během mého těhotenství, kdy jsem vztah ukončila a nechtěla jsem se vracet. Po delší odmlce jsme se k sobě vrátili, ale důvěra ve vztahu se vytratila. Stále jsem ho milovala, ale časem jsem si uvědomila, že to udělá znovu a na to situaci se připravila. A nečekala jsem dlouho. Po třech letech mi opět byl nevěrný a tentokrát jsem byla neúprosná a skončilo to definitivně. A popravdě jsem udělala to nejlepší rozhodnutí ve svém životě. A vím, že kdybych si našla partnera byl by mi nevěrný, tak bych ve vztahu nepokračovala. Prostě bych to ukončila. Protože, kdo to udělá jednou, udělá to víckrát.

❦

Já jsem zažila nevěru svých rodičů. Vzali se asi po půl roce vztahu, což bylo hrozně brzo. Mamka je o 7 let starší a bála se, že už ji nikdo nikdy nebude chtít, tak na to kývla. Mám 3 sourozence – všichni už jsme dospělí. Ale abych přešla k věci. Rodiče si moc dobře nerozuměli už od mého dětství. A zůstali spolu hlavně kvůli nám a bylo to na tom hodně cítit. Když mi bylo kolem 14-15 let, tak taťka začal mamku podvádět s tím, že to celá rodina věděla, ale pořád u nás žil. A já jakožto šestnáctiletá holka, co měla dost svých problémů, tak jsem musela řešit ještě dost důležitý problém svých rodičů. Poznamenalo mě to tak, že jsem skončila na půl roku s antidepresivy. Prosím tedy všechny manželské páry, co si nerozumí a vědí, že už to zachránit nepůjde, aby se klidně dali dohromady s někým jiným, ale ukázali dětem čistou a upřímnou lásku (i když to není vlastní maminka/tatínek) a hlavně, aby do toho tak moc netahali své děti.

・ Ona podvedla jeho ・

K té nevěře. Bude mi za pár dní 20. S přítelem jsme od svých sladkých 16. Před cca rokem jsem měla cca půlroční vztah jinde. Přesto jsem “chodila” i se svým stávajícím přítelem. Když to prasklo, byli jsme rozhodnutí skončit náš v tu dobu už skoro tříletý vztah. Ale zjistili jsme, že nás tento “zkrat”naopak sblížil, než rozdělil. Chápu holky v mém věku, co mají vztah z útlého věku, že si potřebují zařádit, protože to někdy na diskotéce či jinde neudělaly. Ale z mé zkušenosti – nestojí to za to. Ta bolest, přemáhání se a slepování vztahu je k zbláznění. Nedělejte to, pokud jste přesvědčeny, že vedle vás stojí někdo, o koho nechcete přijít. Mně to vztah upevnilo, ale myslím, že jsem ojedinělý případ z mnoha.

❦

Můj názor je poněkud z jiného úhlu. Měla jsem přítele 2 roky, jenže jsme si přestávali rozumět, když mi začínalo vadit, že hodně kouří marihuanu. Byl pořád mimo a já poznala skvělého kamaráda. Bylo mi s ním moc hezky, i když je o 25 let starší, než jsem já. Je mi 19. Začali jsme si být bližší a začali jsme spolu spát a on měl taky přítelkyni. A on měl taky přítelkyni. Přítel se o tom dozvěděl. Stydím se za to, ale ne ode mě. Chtěl mi to odpustit, zapracovat na tom, ať jsme znovu spolu. Já to chtěla taky. Alespoň jsem si to myslela, než mi došlo, že city, které chovám k tomu druhému muži jsou nádherné, že i když bych byla s kýmkoliv, vždy bych ho podvedla s tím chlapem. Nyní jsme spolu, oba víme, že jsme své exprotějšky podváděli, ale jsme šťastní, i když ze začátku jsme se hodně podezřívali, než jsme si začali důvěřovat. Takže můj názor je – nevěrou něco končí, ale nevěrou může taky začít něco hezkého.

❦

Taky jsem zažila nevěru, ale byla jsem to já, která podvedla. Byla jsem nevěrná své první lásce. Kdy se to stalo poprvé, byl to pro mě jen úlet v opilosti a dál jsem to neřešila. Přítelovi jsem nic neřekla a dělala, že se nic nestalo. Ve vztahu začalo něco skřípat a já jsem ho po pár měsících zase podvedla s tím samým klukem, který byl navíc zadaný. Potom už jsem mu nedokázala lhát, a tak jsem náš vztah ukončila. Ale to, že jsem mu byla nevěrná jsem mu neřekla. Teď nemám ani jeho, ani toho druhého. Kdo chce víc, nemá nic.

❦

Nevěrná jsem byla já, bohužel ne jednou. Bude to znít divně, ale nebyly v tom žádné city, jen fyzická potřeba. Vůbec jsem nechápala, co se se mnou děje, protože s přítelem jsme měli moc hezký vztah a já věděla, že ho moc miluju. Nikdy jsem mu to neřekla, protože už jen ta představa, jak by mu to ublížilo, mě bolí. Díky nevěře jsem si ale uvědomila, že jsou věci, které ve vztahu postrádám a jen jsem si to sama před sebou nepřiznala. Začala jsem tedy s přítelem ještě více komunikovat a řešit problémy více do hloubky. Od té doby je náš vztah ještě hezčí. Nevěry lituju a jediné, čeho se teď bojím je moje vlastní karma. Tím chci říct, že když někdo podvede, ještě to neznamená, že partnera nemiluje. A pokud je slečna i její partner ochoten na jejich vztahu pracovat, rozhodně by tomu měli dát šanci. Jak už bylo řečeno několikrát –  všechno je to zkrátka o komunikaci. Ještě malý dodatek – tou nevěrou nebyl sex, spíše jen doteky a líbání. I tak to vnímám jako velkou zradu z mé strany.

❦

Já sama jsem nevěru nezažila, ale můj současný přítel ano a natolik ho to ovlivnilo, že se po rozchodu pokusil o sebevraždu, a pak nebyl schopen několik let navázat normální vztah. Potkával pořád jen slečny, které s ním zametaly, nebo se s ním jen vyspaly a pak si ho všude zablokovaly. Ano, tahle traumata si ze vztahu odnáší do dalších vztahů i muži. I když máme krásný vztah, tak ho to hodně poznamenalo a pořád má občas záchvěvy žárlivosti nebo iracionální strachy, že ho i já podvedu nebo opustím. Vždycky mě to raní, ale pak si uvědomím, co má všechno za sebou. Tím bych chtěla jen říct, že to nejsou jen muži, kteří podvádí, ale i ženy a i ony se dokáží chovat opravu hnusně, sobecky a manipulativně. Je už jen na slečně, jak si se situací poradí. Doufám jen, že ji to posílí a všechno se začne ubírat lepším směrem.

❦

Nevěru jsem zažil už 3x se stejnou partnerkou. Někdo si může říct, že jsem blázen a možná to tak i je. Další si řekne, proč s tím člověkem ještě jsem. Tuhle otázku jsem si pokládal mnohokrát. Než se mi to stalo, vždycky jsem říkal, že nevěra je konec vztahu. Avšak je jednoduché to říct, pokud to člověk nezažije, nemůže říct, co by udělal. V ten moment jsem byl jako demižon emocí. Nakonec jsem se snažil vše řešit hlavou a hledal v tom nějaké vysvětlení. Vždy jsem přišel na to, že v tom vztahu bylo něco toxického. Jednou špatná komunikace podruhé to, co jsem dostal do vínku od mých rodičů a to bylo to, že mám ve svém těle přemíru hormonů, což způsobuje předčasnou ejakulaci spojenou s dalšími věcmi, které ve vztahu byly špatně. Tím nechci říst, že byla vše jen má chyba. To určitě nem ale vždy v tom hrála roli komunikace. Od těch incidentů už uběhlo pár let. Nejspíš nikdy neodpustím, ale posunulo mě to a hlavně náš vztah tak daleko, že teď je to super. Neříkám, že je to ideální, ale oba nás to posunulo hlavně myšlenkově úplně jinam, než jsme byli. Což se dá hodnotit kladně. Jestli je komunikace teď na prvním místě? Není ani náhodou. Je to chyba, to si pište. Jenže vztah je jako život – jednou dole, jednou nahoře. Komunikace je nikdy nekončící problém bez řešení. Je to problém, který provází člověka do konce života. Pro někoho je tabu tohle, pro někoho jiného zase tamto. Pro mě je problém, zase komunikace. Což vidím u spousty dalších mužů v mém okolí. Nemám potřebu mluvit o věcech, které ženy chtějí vědět, a k některým věcem se musím hodně přemlouvat. Řekl bych, že komunikace je základ vztahu. Ovlivňuje v podstatě vše – sex, spánek, co budeme mít na oběd, nebo kam půjdeme na večeři.

・ Nevěra na obou stranách ・

Co se týče nevěry, kde jsou city – osobně si myslím, že by si měli lidé uvědomit, že je láska a zamilovanost. A i když mám doma dlouholetou lásku, snažíme se na vztahu zapracovat, vše, co potřebujeme máme v sobě a i v sobě navzájem. Tak to nevylučuje možnost zamilování se někde jinde. Protože taková je příroda. Je to chemická akce v těle a je jen na nás, jestli jí pdolehneme, podvedeme, nebo za ní utečeme. Protože to není trvalý stav. Ti motýlci v břiše odletěli a nám zbyde leda tak stesk po lásce, od které jsme utekli. A co se týče nevěry bez lásky – odpustit se dá vše, ale jak už bylo několikrát zmíněno, je potřeba komunikovat. Né se v tom nimrat při každé následující neshodě a příležitosti, předhazovat přešlat, jen abychom si pohonili ega, že já jsem čistá. ALe ani naopak si vyčítat, že já jsem ta špatná, že mě proto podvedl. Zapracovat na sebelásce, ženství, nevěšet se na chlapa jako na spásu svého života a komunikovat s úctou a naplno bez okolků. A pokud partner stále jede ve starých kolejích a není to Ok, jdi dál. Vše je jen zkouška, někam nás to posune. Byla jsem na obou březích, vím jaké to je. Bolí to, ale jen proto, že není dostatek sebelásky. Za každý náš čin zodpovídáme sami a když chtěl jít, tak je to jeho boj, jeho mínus. Pokud jsem spokojená se svým postojem, se sebou, tak proč se utápět v tom “podvedl mě, protože stojím za prd.” Co potřebujeme, to dostaneme – “podvedl tě – říkala sis o to – někam tě to posune”. Jo a hlavně, když začíná vztah, je dobré si hned zkraje odkrýt vzájemně karty – kde jsou hranice, co po partnerovi očekáváme a co bych ráda dala já. Protože každý vyrostl v jiné rodině, v jiných hodnotách, má jiný žebříček. To je dost důležitý, protože pro každého je nevěra něco jiného. Někdo až u sexu, někdo má za nevěru už i flirt přes SMS, takže je fakt dobré si to vyjasnit s partnerem předem. Ne to zjistit za dva roky společného bydlení, nebo hůř – u dětí.

❦

Ahoj, mám dlouhý příběh, ale zkusím to zkrátit. Měla jsem partnera, co mě podváděl. Já odpustila a udělal to znovu. Dlouho trvalo, než jsem se z toho vztahu dostala pryč. S mým teď už manželem jsme taky měli krizi. Po půl roce vztahu měl pletky s mojí už bývalou nejlepší kamarádkou. Řekl, že spolu nespali, ale… Nicméně náš vztah to takhle na začátku porazilo. Já mu dlouho nevěřila. Měla jsem příležitost ho podvést a říkala jsem si, že bych mu to oplatila, ale nějak jsem na to neměla. Čas šel dál a po dvou letech vztahu jsem cítila, že je něco špatně. Zkoušela jsem o tom s ním mluvit (necítila jsem z jeho strany lásku, připadala jsem si spíš jako náplast za jeho bývalou) – no a tehdy se to stalo – on to nebral vážně a já podlehla podvedla ho. On na to pak přišel, ale vlastně nás to posílilo. On si uvědomil, že mě opravdu miluje a začal mi to dávat najevo a více se snažit. Já si uvědomila, že je to fakt člověk, se kterým chci být. 4 měsíce jsme manželé a máme patnáctiměsíčního synka a jsme šťastní. Odpustili jsme si.

❦

Co se týče nevěry, tak jsem stála na všech stranách. Podváděl mě přes tři čtvrtě roku můj přítel. Což ve mně zanechalo hluboké šrámy. Při posledním vztahu jsem se ocitla na prahu nefunkčního sexu a věděla jsem, že pokud to neukončím, skončí to nevěrou, a protože jsem si svého expřítele vážila, tak jsme se rozešli. Teď stojím na straně třetí. Randím se ženatým chlapem a je to ta nejtěžší role. Bojím se ptát a milovat a úplně mě to spaluje. Už jsem ve fázi, že nemůžu jíst ani spát. Jeho ženy mi je líto, jen nevím, jak z toho ven.

❦

Já jsem v minulosti byla podvedena a podvedla jsem. Můj tehdejší přítel se vyspal s mojí tehdejší kamarádkou a pamatuji si, že kromě toho jaká to byla rána, a jak to srazilo mé už tak nízké sebevědomí, tak mě expřítel začal před ostatními přáteli pomlouvat, jak jsem hrozná v posteli atd. (On byl panic, než jsme spolu začali chodit a výdrž měl nulovou.) Každopádně mně to hodně ublížilo a když jsem si pak našla přítele, kterého jsem v baru podvedla, když jsem se v baru “jen” líbala s někým druhým, tak jsem to další den ukončila. Znám se a vím, že jsem necítila to, co jsem měla. Protože pro mě je nevěra tabu a raději než někomu ublížit, tak budu sama. Podle mě je důvěra křehká věc a já nechci žít s tím, že začnu partnerovi kontrolovat telefon a sociální sítě nebo se budu bát každé SMS, protože by to mohla být ona. Podle mě je problém v tom, že spolu dostatečně nekomunikujeme. Když jsem se současného partnera zeptala, co má třeba v sexu rád, tak na mě koukal jako puk, že se ho vůbec ptám. Přitom sex je ve vztahu taky důležitý a přijde mi normální o tom mluvit a zkoušet nové věci. Myslím, že je důležité o vztahu komunikovat celkově, co se nám líbí a co ne. Vím, že má přítel občas problém, když mu sem tam něco vyčtu, ale moje motto je, že mu raději řeknu, co mi vadí, než hledat něco někde jinde. A ohledně nevěry v podobě sexu a někým jiným, já osobně nemůžu mít sex s někým, ke komu něco necítím. A když jsem se jednou snažila dostat jednoho expřítele z hlavy a vyspala se s kamarádem, obrečela jsem to a ublížila akorát sama sobě a cítila jsem se strašně. Takže za mě nevěra ne a nemám k ní pochopení. Prostě věřím, že hodně může zachránit komunikace a myslím, že pokud se dva opravdu milují, tak nemají potřebu něco hledat u třetí osoby.

・ Ostatní・

Taky jsem kdysi byla toho názoru, že se nevěra neodpouští, a že pokud člověk jednou podvede, bude to dělat pořád. Je ale potřeba si uvědomit, že dnešní doba je fakt šíleně náročná na vztahy kvůli sociálním médiím. Naším babičkám a dědům krásný vztahy vydržely až do smrti proto, že nebyl Facebook ani Instagram. V dnešní době někomu něco chybí a místo toho, aby se ve vztahu mluvilo, tak se to jde hledat jinam. Každopádně slečně radím, aby se nad vším zamyslela a položila si otázku, jestli se na svého přítele může v jakékoliv situaci spolehnout, jestli se o něj může opřít, když je jí nejhůř a jestli on ji miluje a ona miluje jeho a chce s ním být a mít s ním děti a podobně. Ať se vykašle na to, co říká její okolí a kamarádky. Nevěra šíleně bolí a bude to bolet fakt dlouho, ale vždy je chyba na obou stranách, Dá se na tom pracovat, tak jako na všem. A člověk si musí být jistý, jestli ten vztah za to stojí. Jestli ano, pak je důležité se s tím smířit. Odpustit příteli, odpustit sobě a o všem mluvit a mluvit a navrátit ztracenou důvěru zpět a jít prostě dál. Pokud je v tom láska, vše se dá zvládnout společně. Koneckonců je to stejně tak, že čím víc bolavých věcí vztah přežije, tím je ten vztah kvalitnější, silnější a už to jen tak někdo či něco nerozbourá. Držím moc palce, ať se slečna rozhodne správně.

❦

Ahoj, na tohle téma velmi doporučuji podcast od holek “jauuu, PS: to bolelo”. jinak já mám na tohle nejspíš úplně jiný pohled. Já si myslím, že láska a sex by se měly odlišovat. Sex beru jako fyzickou potřebu a bez lásky ji nějakou velkou hodnotu nepřikládám. Takže, pokud by mě přítel podvedl, ale byla by to jen jednorázovka, sice by mi to bylo líto, ale považovala bych to za znamení toho, že je ve vztahu něco špatně. Nicméně bych mu byla schopna odpustit. Mnohem více by mě zasáhlo, pokud by mi přítel byl věrný, ale choval city k někomu jinému.

❦

Ahoj, píšu kvůli momentálně řešenému tématu. Napadlo nás, udělat to v našem vztahu ještě trochu jinak. Na vše se dá koukat z vícero pohledů. Ovšem také chápu, že né každý má na toto, jak se říká, žaludek. My jsme si v tomto ohledu dali svobodu. Náš svazek je otevřený. Nějak jsme postupem času dospěli k tomu, že to, že jsme spolu ve vztahu přece neznamená, že budeme jeden druhého vlastnit, kontrolovat a ovládat. Co se týká tělesné lásky, máme v našem vztahu volnost a zelenou, ať jde o muže nebo ženy. Každý máme v různých fázích života různé potřeby a nevidím důvod, kvůli svým potřebám omezovat nebo naopak nutit do něčeho toho druhého, když to tak v danou chvíli necítí. Tahle volnost nám vztah i částečně zachránila. Nevidím nic špatného na tom si dávat lásku i s jinou osobou. Pokud s tím samozřejmě žádná ze stran nemá problém. Je to určitý druh polyamorie. Mám ráda i jiné osoby, mám zkrátka ráda lidi. Ať už to jsou muži nebo ženy. A dávat si lásku je hezké.:) I člověku, kterého miluju, přeju, aby měl v životě spoustu lásky a nevidím důvod, proč bychom se měli vzájemně kontrolovat, stalkovat a omezovat. Mně osobně to přijde sobecké. Nechci nikoho vlastnit. Jsem naopak ráda, že můžeme s partnerem harmonicky souznít a dopřávat si, co zrovna osobně každý z nás potřebuje. Ve finále k tomu asi řeknu jen to, že je nejdůležitější komunikace. Mluvit o tom, co chceme a cítíme. já osobně třeba v téhle životní etapě chci jiné muže a i přesto, že mám úžasného muže a miluju ho. Nejvíc pomohlo svěřit se mu a také je skvělé to vzájemné pochopení. Dost často je to také tak, že když člověk ví, že může a nic mu nebrání, tak už ta potřeba potom není tak velká. jak se říká, zakázané ovoce chutná nejlíp.

❦

Důležitá byla a je komunikace. Bez ní by nebylo vztahů. Jestli jde o opravu, nevím, ale dostali jsme se na úplně jiný level vztahu. Noříme se vzájemně do očí, hrajeme si, líbáme se, jako bychom se zítra neměli už vidět. Na začátku našeho vztahu i on měl chvíli, kdy mu hlavu motala jiná holka. Mluvili jsme o tom, chápala jsem, že pokud to nezkusí, nebude vědět, co chce. Byli spolu na jednom rande a zjistili, že sdílí společné trauma. Nepustit ho, což byla také možnost, nosil by to trauma možná stále v sobě, protože by o něm nevěděl. Nevěra podle mě existuje jen, pokud vidíme hranice v lásce. Ale láska hranice nemá.

❦

Ahoj, jsme přece lidi. Jsme slabé bytosti a každý má slabiny jinde, ale každý někde. Nevěra je jen jednou z nich. Nemyslím si, že je vždy nutné zahazovat vztah kvůli nevěře, pokud o něj oba partneři stále stojí. Ani si myslím, že slečnu partner nutně už nemá rád. Naopak velký obdiv, že vidí i přesto vše chyby i na své straně. Na všechno jsou totiž vždy dva. Stejně tak ale oba musí zamakat na odpuštění, obnovení důvěry a cestě dál. Upřímně já sama jsem si zažila chvíle, kdy bych partnera podvedla lusknutím prstu a přitom vím, že je pro mě ten nejúžasnější na světě.

❦

Nevěra není vada charakteru, ale symptom. Nevěra je věc, kdy člověk hledá sám sebe, utíká před sebou samým. Symptom, že mu chybí sebedůvěra, pochopení, nenaplněná touha. U mužů je to potřeba doplnit si hodnotu – jde o mužské ego. Například ta žena mu dodá pocit, že je ten nejúžasnější, ten alfasamec. Mužská energie se dost značně liší od té ženské. U žen je to o citlivé vazbě. Například jí dodá pocit jedinečnosti. Žena má tak k danému člověku důvěru nebo cítí pocit bezpečí. Nemusí tomu tak ale být vždy. Člověku něco chybí a hledá to jinde. Dost často se lidé viní za to, že se to stalo, hlavně ti, co to neudělali. Vyčítají si to, a to je zase o vlastní hodnotě. Taková situace, když se stane, něco zrcadlí. Jaký vztah máte ke své vnitřní ženě a ke svému vnitřnímu muži, či ke svému vnitřnímu dítěti?

❦

Co se nevěry týče, mám jednu věc, nad kterou přemýšlím. Už párkrát jsem se setkala s názorem, že pokud žena má nějaký intimní kontakt se ženou, pak to chlapi jako nevěru neberou. Když by intimní kontakt měla s mužem, pak je to nevěra a v podstatě tak trochu i konec světa. Myslím, že tohle není správný postoj. Abych řekla pravdu, trochu mě to mrzí. Abych téma nevěry trochu odlehčila, tak to těm ženským s ženskýma vlastně přeju. 🙂

❦

Mám přítele, který je můj první vážný vztah a navíc je relativně o dost starší než já. Samozřejmě mám oproti němu méně zkušeností a občas si připadám ošizená. Miluju ho a dokážu si s ním představit budoucnost, ale zároveň se děsím toho, že už nezažiju nic jiného. Často mě napadají myšlenky jako “jak můžu vůbec vědět, že jsem spokojená, když nevím, jak chutná něco jiného”. Párkrát mě napadlo podvést a nedokázala bych to odpustit hlavně sama sobě.

❦

Spousta lidí to bere jako zradu a já to chápu, ale co skutečně přivede druhého člověka k nevěře? Mně přijde, že u mužů je to často kvůli nevyřešenému egu. Musí si dokázat, že jsou to pořád alfasamci a mají to v sobě. Chtějí se  prostě cítit jako muži. A viděla jsem to na mnoha případech, kdy manželky nedávaly svým mužům prostor, aby byli muži. Dát jim prostor, aby se cítili, že jsou potřební, chytří, že mají co říct do jakéhokoliv rozhodnutí. Dát jim pocit, že jsou dobří v postelových radovánkách a že je chceme. Přijde mi, že když budou mít muži dostatečně uchlácholené ego, tak se tím spousta věcí vyřeší. My holky jsme teď hrozně takové maskulinní. Máme taky ego, všechno zvládneme samy a chlapům bereme jejich roli. Dělá nám problémy komunikovat a očekáváme, že nám chlapi budou číst myšlenky. Taky jsou v poslední době takové typy vztahů, že jsme spolu “jen tak”, ale hlavně se do sebe nezamilovat. Prostě freestyle. U jednoho se to pak zhoupne a je tam to ego, které to nepřizná a šup, je to pak jak nějaká hra s kočkou a myší, kde si lidé dokazují, jak to mají celé na párku. A holky a nevěra? Tak to mám pocit, že jde o nedostatek lásky ze strany mužů. Ženy se chtějí cítit chtěné, sexy, milované, opečovávané a jednorázová nebo občasná nevěra jim dá tento instantní pocit, že je někdo má rád, a že jsou pro někoho v ten okamžik speciální. Přitom je to iluze. Nelze porovnat hrátky s láskou a bez lásky. To je jiná dimenze přeci. Asi žiju v nějaké bublině, nebo nevím, ale mám pocit, že lidé podvádějí kvůli tomu, že uvnitř cítí bolest, nespravedlnost a ublíženost. Mají v sobě něco z dětství, nebo tak něco. Protože, když někoho miluju, tak proč podvádět?

Je důležité takováto témata sdílet, řešit a otevírat.

Nejen veřejně, ale zejména pak právě soukromě – se svými partnery/kami, se svými kamarády/kami.

Mluvte o tom, sdílejte mezi sebou své příběhy.

Celkově bych toto téma shrnula tak, že ať už se kolikrát dva příběhy jeví jako dost podobné, tak nikdy nejsou stejné!

S Láskou,

M. ♡